Bisfenol A (BPA) je organická chemická sloučenina, která se využívá při výrobě plastů. Některé zdroje
uvádějí, že tyto plasty jsou škodlivé pro lidské zdraví. Z toho důvodu mnoho výrobců od používání
těchto plastů odstoupilo.
Při pokusech na zvířatech se ukázalo, že vystavení bisfenolu A během nitroděložního vývoje ovlivňuje vývoj prsní tkáně plodu a zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu v pozdějším věku, a také způsobuje úbytek spermií u mužů.
VLIVY NA ZDRAVÍ
Vedou se polemiky, zda BPA způsobuje onemocnění srdce nebo cukrovku, jelikož při těchto nemocech je často prokázána vyšší hladina BPA. [5] Výzkum prováděný u mužských zaměstnanců továren vystavených vysokým koncentracím BPA ukázal, že měli čtyřikrát vyšší frekvenci problémů s erekcí a sedmkrát častěji problémy s ejakulací.[1]
Výsledky studie prováděné v USA v letech 2003-2006 a publikované v listopadu 2010 nasvědčují tomu, že má bisfenol A (a podobně také triclosan) negativní účinky na fungování imunitního systému člověka. Podle závěrů této studie bude žádoucí prozkoumat mechanismy, které se těchto účincích podílejí a také jaké expozice (z hlediska množství a času) mají významný vliv na imunitní systém a na náchylnost k nemocem (a jejich vážnost) v pozdějších obdobích lidského života.[6]
Bisfenol A je stále nejhojnějším bisfenolem, a proto regulace směřovaly proti němu (FDA: 2012), nicméně stejné či vyšší riziko představují i ostatní bisfenoly - což je pro veřejné zdraví zásadní, protože od té doby, co je veřejnost obeznámená s toxickými efekty BPA obsah ostatních bisfenolů ve výrobcích stoupá.
Bisfenol A je nalezitelný v moči 93 % Američanů a v 82 % textilu. Nejčastěji dochází k expozici skrze plastové obaly potravin, uzávěry plechovek, kuchyňské nádobí či z Tetrapacku (BPA je nejčastější složkou polykarbonátů). BPA se také používá jako v epoxidové pryskyřici, ze které pochází např. laminát.
Toxická dávka je 5 mg/kg, letální 40 mg/kg. Absorbance z textilu je zanedbatelná, v potravinách byla natolik vysoká, aby FDA označila r. 2010 látku za nebezpečnou. Roku 2011 FDA zakázala jejich použití v kojeneckých lahvích a firmy začaly nálepkovat své produkty jako BPA free, produkty, které nejsou v kontaktu s potravinami ale regulacemi dosud zasaženy nebyly, přestože z výzkumů na měření hladiny BPA pokladních před a po směně vyplývá, že pokladní může být vystaven až 90,52 mg/kg za rok skrze účtenky. Bisfenoly bývají totiž potaženy magazínové papíry či účtenky pro lepší odolnost.
U lidí vystavených BPA bylo naměřeno snížení IQ o 5 bodů vlivem působení na dopamin v prefrontální kůře. Uvažuje se o spojení se steatohepatitidou, hyperaktivitou, rakovinou prostaty a prsu.
EFSA jako autoritativní evropská instituce vydala začátkem roku 2015 po nových rozsáhlých studiích prohlášení, že BPA není zdrojem rizika a to ani pro novorozené děti, pokud jsou dodrženy předepsané migrační limity. Studie nepotvrdily, že jde o endokrinní disruptor. BPA je od 2.sv. války používán jako monomer pro výrobu epoxidových pryskyřic pro konzervový lak. Je tedy chemicky zabudován. Je také jednou z dlouhodobě nejsledovanějších a nejtestovanějších chemických látek.
Francouzský soud 17.6.2015 pak revidoval své původní rozhodnutí o zákazu používání polykarbonátu na bázi BPA pro kojenecké lahve.
Zdroj: wikipedia.org